tisk zpět home mapa stránek

Novinky na e-mail

Chcete být informováni o aktualizacích na našem webu?
              ZAREGISTRUJTE SE!

Archiv článků rok 2018

Popelínská kolovaná (Jemčinsko)

Letošní, již 8. ročník, provázely samé těžkosti. Rapidně se ochladilo. Podle předpovědi mělo v den D pršet. Navíc se kvůli nemoci na poslední chvíli odhlásilo devět lidiček.

Na Popelínské nádraží, kde byl v neděli 24. 6. v 9 hod. sraz, jsem jela za deště a s obavami. Naštěstí úplně zbytečnými. Sešlo se nás 18 nadšenců (nejmladší byl 4letý Adam Stejskal). Pak Pavel Maršík naložil všechna kola za auto na káru a my jsme nasedli do vláčku směr Děbolín. Vše dokonale navazovalo. Vystoupil poslední človíček a přijel Pavel s koly.

Takže: „Na kola a vzhůru do kopce!“ A to doslova. Prvním zastavením byl totiž Rýdův Kopec s rozhlednou. Musím přede všemi smeknout, protože bez brblání, jsme jako nic byli nejen na kopci, ale i na rozhledně. Za to dostal každý sladkou odměnu. Dál naše cesta vedla po červené turistické značce. Všechny děti nadšeně hledaly každou další, že jsme během chvilky dojeli na Svatou Barboru. Tento kostelíček byl naším dalším zastavením. Z Barbory přes opravdu lesní terén (kořeny, šišky…apod.) jsme přeskákali na Holnou. (oblast v okolí stejnojmenného rybníka) V místním rekreačním středisku jsme měli povoleno si opéct buřtíky. A protože tu bylo i hřiště a my jsme si s sebou vzali míč (proti trudomyslnosti), měly děti o zábavu postaráno. Někteří tatínci se nebáli ztvrdnutí nohou a posilnili se pivem.

A zase po červené, až do Evžina údolí. Tam se uprostřed lesů nachází pension Pecák. Většina z naší výpravy tady vydatně poobědvala. S plnými bříšky a ztěžklýma nohama jsme pokračovali dál. Tentokrát po žluté až na Jemčinu. Odtud lesní cestou na Roseč. Jenže tento úsek jsem jako jediný neměla projetý. Navíc nemám smysl pro orientaci, takže se stalo to, čeho jsem se obávala. Místo v Roseči jsme vyjeli v Hatíně. A to rovnou pod dvěma pořádnými kopci. Navíc v Roseči mělo být další občerstvení. Co naplat. V nohách už jsme měli kolem 30km a představa, že se vrátíme, byla pro mě opravdu děsivá. Pokračovali jsme dál. Přes Matnou, Děbolín, mezi poli a rybníčky. Nakonec jsme dojeli na letiště v Jindřichově Hradci.

Tady na nás čekaly perníkové medaile. Děti si je samy ozdobily. Pak Petr Stiebler všechny provedl hangárem a dal nám malou přednášku o letadlech. Zbývalo nám ještě trochu času, tak jsme se přesunuli do Panské ulice na pizzu a zmrzlinu. Každý dle svého gusta. Na nádraží v JH opět kola na káru a my vláčkem domů, do Popelína. Cestou už mnozí vymýšleli trasu na kolovanou 2019. Ještě jednou děkuji všem za účast a za vytrvalost (ujeli jsme 39km). Počasí, za to že nás nezradilo. A hlavně, patří velký dík všem, kteří mi s kolovanou pomáhali.

Vaše Dáša Doláková

Více fotek najdete ve fotogalerii





Server provozuje Obecní úřad Popelín, 384 397 554, ou@popelin.cz
| XHTML 1.1 valid | CSS 2.1 valid |