Slovy klasika: „Letošní způsob března zdál se mi poněkud nešťastným.“ Pouze z pohledu pracovního. V tomto měsíci se nám totiž sešly mnohé dny volna.
Na začátku to vypadalo, že není možné stihnout vše, co je v plánech a hle, stihli jsme všechno i něco navíc. O jarních prázdninách jsme si všichni odpočinuli, protřídili myšlenky a po návratu se zase pustili do práce. V rámci tělesné výchovy jsme vyrazili na poslední bruslení (na pronájem ledové plochy jsme opět použili peníze utržené z prodeje sběru) a když už jsme byli v Jindřichově Hradci, využili jsme čas ke kulturnímu vyžití a navštívili filmové představení.
Děti, které měly chuť zasoutěžit si ve školním kole recitačního klání si připravily oblíbené básničky. A komu se to povedlo z největší jistotou, jel pak do školy v Jarošově nad Nežárkou, kde se utkaly s dětmi z dalších malotřídních škol. Dětem se moc líbilo a Lukášek Běhal si přivezl i diplom.
Pak nastal čas předvelikonoční. Ve školce a třídách se děti s paní učitelkami připravily na vynášení smrtky. Na škaredou středu jsme se sešli v parku a za pomoci písniček a říkadel se definitivně rozloučili s paní Zimou. V předvelikonočním duchu jsme pokračovali při jarním tvoření na výtvarných dílnách, kde si děti vyráběly drobné dekorace.
Mgr. Lenka MackůVíce fotek najdete ve fotogalerii
